Tak a Greatik má nové místečko.

Děkujeme všem za přání. Greatikovi jsme vyřídili všechny pozdravy. Máme za sebou dlouhou a studenou cestu (kvůli Greatikovi jela klima naplno, aby mu nebylo moc teplo a Jarda málem vepředu umrzl). Greatík byl zpočátku nesvůj, ale potom se na zadním sedadle rozkoukal. Občas se opřel o ruční opěrky dveří, aby se koukl, co se děje venku a zda jsou opravdu všechna okna zavřená. Po cestě jsme se stavili ve "zverimexu" koupit to pravé vodítko, aby mu hezky sedělo. Hned ze dveří zverimexu se mnou vyběhl, aniž by zaznamenal, že je na vodítku. Za chvilku ale poznal, že si nemůže jít, kam se mu zlíbí, tak trochu zakňučel, ale já se hned snažila ho rozptýlit, víceméně úspěšně. Bude chvilku trvat než si na něj zvykne. Když jsme konečně dorazily domů, podotýkám, že bez jediné loužičky v autě, ukázali jsme Greatovi trošku naší ulici. Jakoby tušil, kde je jeho nový domov, se už hrnul do otevřených vrat. Chvilku se rozkoukával, nevšímal si hraček, dokonce ani pet lahví a sem tam zakňučel. Nenechal se však dlouho pobízet a rozběhnul se za mnou na travnatý dvorek. Po pár kolečkách po dvorku si začal více všímat hraček a dovádět s pet lahvemi. Nakonec se vyčerpaný uvelebyl pod lavičkou kousajíce kuličku z bůvolí kůže. Vypadal spokojeně. Občas si zasteskl, ale po hodině strávené venku mu ani nevadilo, že jsme odběhli na okamžik dovnitř a on se ocitl na zahradě zcela sám. Kolem osmé jsme mu začali chystat papu...no jo, ale kolik vůbec to naše štěnátko váží? Jarda donesl z ložnice osobní váhu, na kterou jsme Greatíka posadili. Naprosto ukázkově Great seděl a čekal až ho zvážíme :) Poté jsme spočítaly navážku granulí a na chvilku mu je nechali namočit ve vodě. Zřejmě tím horkem Greatík snědl sotva dvě třetiny. Pak chvilku ještě prozkoumával obývák, zkoušel vylézt na sedačku, což mu bylo zamítnuto a před 15 minutami se vykulil na parkety a spokojeně usnul....)